Armando: Betty, od chvíle co jsi opustila Eco Modu, nemohli jsme si spolu promluvit, nenechala jsi mě.

Betty: Na schůzi jsme si už řekli všechno, co jsme si říct měli... Dál není co říct.

Armando: Ty víš, že to není pravda. Je zde hodně nevyřešených záležitostí, mnoho věcí, které musí být objasněny, a věř mi, já jsem úzkostlivě na tento moment čekal.

Betty: Přišel jste sem, abyste přivezl Fredyho, ne si se mnou promluvit

Armando: Přivezl jsem Fredyho, protože jsem věděl, že tu budeš. Beatriz, nebudu vysvětlovat jednotlivý kousek toho hrozného dopisu s instrukcemi, který skončil ve tvých rukou. Jenom chci, abys věděla, že jsem ho nenapsal.

Betty: Víš, že jste ten dopis nepsal, tak jako jste nepsal ty přáníčka, která jste mi každý den dával…ta slova….ty fráze, které jste mi říkal nebyly vaše. To je mi jasné, doktore.

Armando: Takhle to není Beatriz.

Betty: Potom to všechno udělal Dr. Calderón. Podívejte pane Armando, nemusíte se tak snažit, opravdu, vaše společnost je zachráněna. Jestli jí budu teď řídit, je to kvůli rozhodnutí, kterého jste dosáhl. A hned jak budou splaceny dluhy, vrátím ji. Nemusíte mi dávat žádné omluvy nebo vysvětlení, které jsem nežádala. Nashledanou doktore.

Armando: Beatriz, ještě jsem neskončil, prosím…
Betty: Ale já ano!

Armando: (zabrání jí v odchodu) Beatriz, já vím, že mě musíte nenávidět, já rozumím všemu, co ke mně cítíte, ale strávíme spolu příštích 6 měsíců. Chci abyste mi rozuměla.

Betty: Přece už jsme se dohodli. Budeme se vídat na zasedáních, kde budu muset podávat zprávu o stavu firmy.

Armando: Ne, Beartiz! To není tak jak to budu! Nebudu tak vzdálen od společnosti. Nehodlám stát a nic nedělat.

Betty: O co se tedy snažíte, doktore?

Armando: (velkýma prosebnýma očima) Vím, že je to těžké, ale doufám, že už jsi mě přestala nenávidět. Jsem si vědom všech svých chyb, Beatriz. Já vím, že jsem se choval jako imbecil, velmi arogantně…jako blázen. Vím, že z důvodu dosáhnutí svých cílů jsem všechny pošlapal. Jen Bůh ví, jak moc mě děsí to, když vím jak daleko jsem mohl zajít. Nejhorší část toho je, když přemýšlím o bolesti kterou jsem ti způsobil a bolestí kterou jsem nakonec uvalil na sebe. Beatriz, zhroutil se mi svět. Možná jsem to potřeboval, ale zhroutil se mi svět a teď platím tím nejhorším způsobem všechny svoje zločiny a hříchy. A střed toho všeho, ty znáš….to, aby se mi zhroutil svět byla ta nejlepší věc, která se mi mohla stát, dokonce i když jsem stáhl s sebou dolů mnoho lidí, lidí, které jsem miloval.

Betty: (naprosto klidná, navzdory Armandově těžkému přiznání) Něž jsem se vrátila do Bogoty, postavit se tváří tomuhle všemu, tak jsem vám odpustila. Už k vám necítím nenávist. Dokonce po té bolesti, kterou jste mi způsobil vám odpouštím…vaše hry, vaše slova, iluze, vaše hlazení, vaše přáníčka. Odpouštím skutečnost, že jsem byla obviněná a musela jsem Eco Modu opustit zadními dveřmi. Právě teď vám odpouštím to, že jste šel do mého domu a křičel na mého otce, že vám chci ukrást společnost.

Armando: Betty, nevěděl jsem kde jsi. Neměl jsem zprávy, choval jsem se jako blázen!!! Co chceš abych ještě udělal?!?
Betty: Odpouštím vám skutečnost, že jste přivedl moji rodinu do tohohle všeho, kvůli čemu se o mě bojí. Ale odpustím vám s jednou podmínkou: že se ode mě budete držet dál, že mě necháte žít v klidu.

Armando: Nechám tě žít v klidu. Teď vím, že jsi mi odpustila, ale musíš vědět jednu věc... díváš se na jiného muže, muže který se změnil. Beatriz, podívej, nechci, aby sis mě pamatovala jako muže, který ti ublížil. Chtěl bych, abys mě viděla jako muže, který se učí pravděpodobně nejtěžší lekcí života.

Betty: Nezajímá mě setkání s tím mužem, doktore. Jediná věc, kterou chci je, aby nikdo nevěděl, že jste tu byl, a nevěděl o tomhle rozhovoru..prosím doktore.

Armando: (dívajíc se na Klub) Myslím, že to bude těžké. Máme tu svědky.

Betty: Já si s nimi promluvím. Jediná věc o kterou vás žádám doktore, je aby Paní Marcela nikdy nezjistila, že jste tu byl. Už jí nechci ublížit nebo aby cítila obavy z toho, že by se měl románek mezi vámi a mnou opakovat. Nechci abyste riskoval svůj vztah kvůli mně…Umím si představit jak těžké bylo získat ji zpět, aby vás pochopila.

Armando: Věci nejsou takové, jak vypadají!

Betty: Doktore prosím, nedávejte mi žádné vysvětlení. Nežádala jsem vás o něj. Uvidíme se zítra u soudu a promluvíme si.

Armando: (téměř zoufalý) Ne, Betty poslouchej mě!! Zatraceně Beatriz!! To co ti chci říct může znít absurdně, možná cynicky a možná bych ti to neměl říkat... ale musíš to vědět. Stále tě miluji, celou svojí duší!!!

Betty: (má sklíčený výraz) Víte co??? Nezní to podivně, jenom cynicky. A to mi potvrzuje to, že jste se nezměnil, že jste stále ten samý člověk.

Armando: (naléhavě) Betty, prosím, musíš si myslet, že s Marcelou...

Armandovi zazvoní mobil, ale Armando ho nezvedne, místo toho zírá na Betty...

Betty: Zvedněte to doktore. To musí být ona, Prosím, už jí neubližujte... a nechte mě osamotě.
Freddy zavolá na Betty protože přijelo jejich taxi.

Armando: (když se Betty otáčí pryč) Miluji tě!!! Miluji tě!!!