Nevyčítej mi to co jsem udělal. Nevyčítej mi jaký jsem, protože já sám nevím kdo jsem. Jsem jenom odleskem toho co ve mě vzbuzuješ svými záhadami, svými odmítnutími. Žiji v neustálém napětí. Vypadá to, že ani neslyšíš můj zoufalý výkřik. Vypadáto jako by tě vůbec nedojímal fakt, že tě miluji. Copak je ti to jedno, Betty?
        Ale také po mě nemůžeš chtít, abych nic nedělal, když jsi s ním. Nechtěj po mě, abych se neproměnil v bouři, abych neztrácel klid, když vidím, jak tě ode mě oddalují. Nesnesu to.
        Stále tě považuji za svou, i když ses mi vzdálila. Nevyčítej mi to, protože jsi to byla ty, kdo mě zavedl do temného tunelu a neřekla jsi mi, kde je východ.
        Vrať se mi se svými polibky. Řekni mi, že jsi znovu moje. Vrať mi klid.
 

                    Miluji tě

                                        Armando Mendoza